RunCzech České Budějovice – letiště 2020
Ahoj sportovci,
Tak se nám ten kalendářní rok vleče a díky koronaviru musíme na naše předem naplánované OCR závody ještě čekat. Proto už hledáme, kde se dá, a vybíráme i čistě běžecké závody. Jedním z nich je právě ten, kterého jsme se účastnili minulý víkend, a o kterém Vám dnes poreferujeme. Určitě již tušíte, že se jedná o skvělý závod od závodní série Runczech, tedy o jedinečný Runway run na letišti v Českých Budějovicích. A i přesto, že se jednalo o pouhých 5km, ti, co zde byli, nám určitě potvrdí, že to bylo skvělé – koneckonců jako každá atmosféra na Runczech sérii.
Tento report bude tedy trochu netradiční a určitě krátký, protože trasa byla pouhá rovinka a po runway, takže nebude třeba se příliš rozepisovat. Co bychom ale chtěli vyzdvihnout, je fakt, jak letiště v Českých Budějovicích vypadá. Letiště bylo před nějakou dobou zcela zrekonstruováno a nabylo úplně novou podobu
Když jsme sem přijeli, jeho vzhled nás nepřestával udivovat. Krásná nově zrekonstruovaná šedivo červená budova s připraveným zázemím pro pořadatele, včetně stánků, registrací a nafouklých startovních bran.
Jelikož startovní čísla máme už vyzvednutá z Prahy, tak se jdeme pouze rozkoukat po okolí a pak se bezpodmínečně rozcvičit, protože závod bude velmi rychlý. Kolem nás se zatím stihnou nashromáždit stovky závodníků, ale také se zatáhne obloha a velmi brzo začne předpokládaný déšť. Naštěstí tyhle podmínky nám vyhovují, takže dobrý!
Čas startu se zase nezadržitelně blíží, a tak se jdeme všichni rozběhat. Dáváme nějaké svižné rozběhání a rovinky, protože 5km očekáváme doběhnout do 20 minut. Je to sice vzdálenost, kterou téměř nikdy neběháme a ani nám moc nejde, protože se považujeme spíše za vytrvalce, ale alespoň si po několika letech zkusíme zaběhnout 5km na čas. Do startu zbývá zhruba 10 minut a startovní koridor se začíná plnit. Ivet s Verčou už si hledají místo v koridoru, zatímco já dávám poslední rovinku a mířím tam také. Výjimečně nejsou koridory rozděleny a každý si může stoupnout tam, kam chce a na jaký čas se cítí. Celkem překvapivě si stoupáme všichni do předních vln a začínáme odpočítávat. Během pár minut se spouští první kapky deště a než stihneme odstartovat, už nám začíná kvalitně pršet. A je to tu, poslední vteřiny do závodu a začínáme…5,4,3,2,1 a start!
Ti úplně v první linii vystřelili jako rakety, já si dávám trošku na čas a začínám pozvolně, abych to zas klasicky nepřepálil. Po několika metrech se odpojuji od své ženy a Verči a začínám nasazovat svoje tempo. Běžím v 6ti členné skupince, kde se tempo drží okolo 3:40 na km, což mi vyhovuje, takže nějakou chvilku běžíme společně. Přibíháme na runway a nyní nás čeká zhruba 4km rovinka na dlouhé přistávací ploše. První kilometr se mi běží výborně, protože běh v kontaktu a spolu s dalšími závodníky mi vyhovuje, proto jsem odhodlaný držet s nimi tempo, dokud se někdo neodpojí, takže první kilometr hodinky ukazují 3:37 na km. Zatím dobrý.
Přibíháme k první otočce, která nás nasměrovává na celou dlouhou přistávací plochu a taky nekončící rovinku. Když se člověk podíval před sebe, bylo to opravdu nekonečné. Ještěže běhám s hlavou dolů 😀
Pomaličku se nám začíná trhat skupinka a už běžíme pouze ve 3 členné skupině, já se stále držím, ale tempo začíná jít na 3:47 na km. Za námi druhý kilometr a z rovinky, kterou běžíme, není vidět ani ždibíček. První skupina se trhla už úplně a naše skupina tvoří top 15 závodníků. Jsme již za půlkou dnešního závodu, začíná nám pomalu padat tma a déšť začíná být silnější, pořád to jsou ale podmínky, které mi vyhovují více, než velké pařáky. Blíží se třetí kilometr a zde si procházím první krizičkou, naštěstí jen psychickou, kdy jsem zvedl hlavu a viděl jsem, že je přede mnou stále nekonečná rovinka a že to vypadá, jako když běžím na místě. Tempo trochu upadá, ale stále to držím pod 4 na km. Míjím 4km už v závěsu závodníků přede mnou, ale stále v tempu. Začínám pociťovat laktát v nohách, ale zase se konejším myšlenkou, že do cíle zbývá necelý kilometr. Dobíhám konečně na konec runwaye, kde se stáčím už k aréně a k cíli a snažím se ze sebe vymáčknout, co to jde. Nohám se sice moc nechce, ale tlačím to.
Posledních pár set metrů dřu už i hlavou a snažím se nohy stále držet ve varu. Bohužel mě v posledních metrech předbíhá ještě pár závodníků, ale vím, že běžím na hranici svých možností. Už vidím světla a pokřiky z arény a je mi jasné, že je přede mnou posledních pár metrů. Proběhnu zatáčkou kolem letištní haly a jsem na závěrečné 100 metrové rovince. Lidé podél plotu fandí a křičí, což nás závodníky ještě vyburcovává v poslední a závěrečný sprint. Dobíhám do cíle úplně odvařený, ale s časem 19:08 jsem celkem spokojený. Vlastně poprvé v životě jsem běžel ostrou 5 kilometrovku, protože vždycky jsem ji běžel pouze v 10km závodě a víc. Než se stihnu vydýchat, tak v čase 22:21 přibíhá i Ivet s Verčou. Smekám za jejich čas, a kdyby se ještě trošku víc zmáčkly, mohla z toho být i bedna, takhle dobíhají 10 vteřin za třetí závodnicí.
V cíli se tentokrát vůbec nezdržujeme, protože brutálně prší, takže se vlastně hned sbíráme a míříme k autu, stejně tak jako většina závodníků. Závod jsme si velice užili a musíme říct, že ta myšlenka běhu na letišti byla skvělá a spoustu závodníků tak potěšila, stejně jako nás!
A tímto vlastně uzavíráme dnešní report, protože už není víc co sdělit 🙂
Závěrem bychom tedy chtěli opět poděkovat Runczechu za super atmosféru a super závod a snad se zase brzy uvidíme. Tento rok jsme totiž měli v plánu celou Runczech sérii, ale kvůli současným nařízením to musíme oželit a běžet jen vybrané závody. Ale to nevadí, však my se nějak zabavíme. Tak kde se uvidíme příště, co myslíte?
Vaše Dvojčátka
RunCzech stars
Po doběhu
Ivet a Radek
Společná před startem
Sledujte nás na sociálních sítích! 🙂
Komentáře
