Generali Pražský půlmaraton 2025

11. 04 2025

Ahoj sportovci,

tak nás tu máte zase a pro tentokrát mimo OCR závodní pole, nýbrž z pole klasických běhů, z našeho oblíbeného pražského generali půlmaratonu. Naše srdcovka, kterou běháme již od 17 let a budeme jej běhat do doby, co to půjde 🙂

Přestože se jedná pro nás už o dobře známý závod, i tak se na něj s radostí vracíme. To kouzlo proběhnout se Prahou spolu s 15 000 běžci, je prostě nepopsatelná. Navíc tolik fandících lidí a dětí na jednom místě je taková motivace, že to musí zvednout ze židle snad úplně každého. A na druhou stranu, my zas tolik motivace nepotřebujeme, abychom se přihlásili a běželi cokoli 😀

Tak pojďme na to, pojďme si říct, jak jsme se s tím popasovali tento rok. Oproti minulému roku jsme měli již od začátku jasný cíl, a to si to užít a hlavně doběhnout v lepším čase, než minulý rok (minulý rok byla trochu krizička u Ondry + zranění, takže čas bohužel nevyšel podle představ). Začínáme tentokrát tím, že se dostavujeme do startovního koridoru D s velkým předstihem, takže se v klidu stihneme rozcvičit a ještě si dojít na wc (což u nás nebývá zvykem).

V koridoru stojíme s 10 minutovým předstihem, a tak nasáváme atmosféru a čekáme na tu líbeznou znělku, která se rozezní Prahou. Minuta do startu a koridor začíná ožívat. Je to tu, start. Vltava se začíná rozeznívat a závod začíná. Je 10:00 a první běžci se vydávají na trať. Nám trvá téměř 8 minut, než proběhneme startovní bránou.

1km – Z tržnice aneb ze startovní brány tedy vybíháme v čase 10:08 a v mraku lidí se snažíme rozeběhnout. Ani se nesnažíme prodrat dopředu, protože 1 kilometr je prostě zlo, každý si šlape na paty a nedá se nikam hnout ani přemístit zleva doprava.

2-3km – Konečně se nám začíná roztrhávat dav a my začínáme kličkovat a nasazovat tempo. Není to zatím žádná sláva, ale snažíme se prokousat alespoň na 4:30/km.

4-5km – Takový první milník a první čtvrtina závodu za námi. Ještě nejsme úplně v našem tempu a pohodě, ale dostáváme se do toho. Přeci jen jsme vytrvalci, takže naše doba ještě přijde. Přebíháme Čechův most, kde míjíme Emmu s Eliškou a mamkou, které nám usilovně fandí 🙂 Poté běžíme podél Vltavy až k Andělu, odkud nás čeká naše nejméně oblíbená pasáž.

6-10km – Běžíme dlouuuhou asfaltovkou až k Lihovaru, kde konečně nasazujeme tempo 4:40/km a děláme si prostor kolem sebe. Většinou se nám tady příliš dobře neběží, ale díky pomalejšímu startu a nasazení tempa se nám teď celkem daří. Nefouká, počasí je tak akorát. Zatím dobrý 🙂 U Lihovaru se otáčíme a míříme zpět směrem k Čechovu mostu a Rohanskému nábřeží. Míjíme občerstvovačku a dáváme první gelíček, který Ondrovi příliš nešmakuje 😀 . Nasazuji roli vodiče a držím ho v tempu, co to jde. Zatím stále dobrý!! Čas na 1:38.

10-11km – Polovina závodu za námi a obecenstvo podél trati houstne a je čím dál větší a hlasitější. To mně vlévá spoustu nové energie do žil a ožívám tak, že tempo zrychluji na 4:15/km. Hned jej ale zase upravím, neboť unést se není nejlepší nápad, už jen proto, že takový výkyv může mít fatální následky a hlavně Ondra by mi zmizel v pozadí 😀 . Ten toho začíná mít plné kecky, ale tempově se stále drží okolo 4:45/4:50/km. Opět na mostě míjíme holky, takže nějaká čerstvá energie je zase nabrána!

12-15km – Jedna z nejlepší části na trati, neboť trať vede po nábřeží k Rudolfinu a přes náměstí Republiky a Prašnou bránu. Díky všem fanouškům tyhle úseky zvládáme v super čase a i díky nim je cíl pocitově zase o kus blíž. Hodinky ukazují 15km, což už do cíle není daleko. Teď je čas ze sebe vymačkat, co to jde. Čas stále solidní, do 1:40 se vejdeme. Ondra drží, sice v obličeji vypadá jako vždy na umření, ale tempo drží stále stejné. Na občerstvovačkách dá rychlé osvěžení, ionták a šlape dál. Teď nás čeká zlomový úsek, ve kterém se vše rozhodne!

16km – Probíháme oním neoblíbeným dlouhým Těšnovským tunelem, kde díky průběhu ze světla do tmy se nám úplně rozhodí tempo a decentně zpomalujeme. Ale stejně tak i lidé okolo nás, navíc trasa vede pozvolna nahoru do kopečka a každým kilometrem blíže k cíli docházejí síly. Snažím se Ondru držet v tempu, ale krizička přichází.

17-19km – Pocitově nejdelší kilometry před samotným finishem a tempo klesá na 4:55km, i tak ale hodinky stále ukazují krásný čas pod 1:45, což je i čas, za který bych nás chtěl dovést do cíle. Už jsme u Libenského mostu, kde nás čeká poslední menší stoupání a poté už jen přeběh mostu a závěrečný kilometr. Okolo nás se ukazují první křeče u závodníků, tak se je snažím namotivovat a hecnout na poslední kilometr. Stejně tak Ondru, který bere z posledního.

20km – Zlom, kde každý závodník ví, že do cíle to už doklepe, teď už jen otázka, v jakém čase? Náš cíl je stále stejný a zároveň i stále dosažitelný, teď to jen do toho cíle skutečně dotáhnout. Hecuju Ondru i celé okolí a ve zrychlujícím tempu se přibližujeme finisherské rovince. Míjíme značku 20km, poté 800m do cíle, poté 600m do cíle a už jsme na Bubenském nábřeží a vidíme cílovou bránu.

21km – Cíl před očima, minutky tikají a čas se nekompromisně blíží k 1:45, to však už víme, že 100% zvládneme, teď jen otázka, o kolik minut dříve. Na posledních metrech se snažím ze všech v okolí vymáčknout maximum a zároveň fanoušci po celé cílové rovince křičí a povzbuzují všechny závodníky, včetně nás. Je to tu, cílová brána a červený koberec před námi. HOTOVO!! Opět jsme to dokázali a s velikou spokojeností koukáme na čas, který je k našemu překvapení o hodně lepší, než minulý rok 🙂

Další úspěšně absolvovaný pražský půlmaraton za námi! A jak jinak, než příští rok znovu. Doufáme, že se na start postavíme spolu s Vámi i nováčky, protože tato zkušenost za to opravdu stojí 🙂

A jak celou akci hodnotíme?

Pozitiva: