Mattoni 1/2Maraton Ústí nad Labem 2022

Ahoj všem,

tak tu máme další závod! Pro změnu se nejedná o náš tradiční mimoměstský OCR závod, ale o klasický běžecký závod po silnici ve městě. A tím je závod ze série Runczechu – Mattoni 1/2Maraton Ústí nad Labem 2022!!

Už jsme se na něj dlouho (ne) těšili, protože je to vlastně předposlední závod, který nám chybí k dosáhnutí Runczech star! Bohužel je to pro nás relativně neoblíbená lokalita, jelikož Ústí není úplně voňavé město 😀 . Ale co se dá dělat. Na druhou stranu to není tak daleko, tak proč ne. Je to vlastně podruhé, co běžíme tuto lokalitu. Poprvé jsme si říkali, že už nikdy znovu, ale osud tomu chtěl jinak 😀

S časovým předstihem (čtěte s naším tiptop timingem 😀 ) dorážíme do Ústí. K naší nelibosti bohužel nemáme kde zaparkovat, takže parkujeme přes 1,5km daleko od startu. Výhodou bylo, že to bylo na konci, takže jsme vlastně museli jen seběhnout, což na protažení a zahřátí nevadilo. Cesta zpátky nahoru (po závodě), byla vydatnější. Ale o tom až později.

Zaparkovali jsme tedy a klasicky to první, co jsme začali řešit, bylo, že jsme se sháněli po TOIkách, protože nám bylo jasné, že dole už to nestihneme, jelikož čas kvapí a my víme, že dole na startu budeme max 5min předem. Šli jsme tedy k nejbližšímu stromu… a pak už se běží dolů na start! Z kopečku to docela utíká, takže máme dole ještě čas na to, abychom se společně stihli vyfotit s holkami. Klasicky jsme se našli, i když jsme se nehledali. Na to už máme prostě čuch 😊 . Sice byla jen jedna z holek, ale my jsme se imaginárně vyfotili i s druhou. Popřáli si hodně štěstí a šli do koridorů.

Zbývá necelá minutka do startu! Stihli jsme to jen tak tak. Čekááááááme a už je to tady! Staaaaaaaaaaart!!!!! Vybíháme…

1km – vybíháme z Mírového náměstí pospolu, a jak tomu tak ze začátku bývá, tvoří se hlouček a nám cca 500m trvá, než si uděláme prostor a dostaneme se do nějakého tempa. Po Revoluční ulici se konečně naše trasa ubíhá doprava, kde zahýbáme do Pařížské ulice, která značí 1km za námi. Zatím žádný problém.

2km – po kratičkém výběhu Pařížskou ulicí (ano, opravdu běžíme v Ústí a ne v Praze 😀 ) už zase sbíháme dolů k mostu E. Beneše, kde ještě více povolujeme tempo, abychom nabrali nějaké cenné vteřinky. Mostík je už na dohled a je třeba do výběhu trošku přidat, což takhle na začátku ještě není problém. Přebíháme ho a nastupujeme do 3km.

3 – 5km – třetí kilometr začíná kousek za mostem a vede nás ulicí Národního odboje ke kruhovému objezdu, kde víme, že se dneska ještě jednou objevíme. Na kruháči ale teď odbočujeme vpravo, což je takzvaná první smyčka, která nás táhne zpět do centra, odkud se bude trať zase vracet sem k tomuto místu. Od kruháče tedy pokračujeme cca kilometr mírně z kopce, což je na začátek příjemné. Po chvíli nás čeká zatáčka, která nás stáhne k nábřeží, kudy poběžíme další cca kilometr podél vody. Na konci nás pak čeká znovu most, po kterém musíme přeběhnout zpátky na stranu, odkud jsme vybíhali. Za mostem ale zamíříme rovnou vlevo, což je jakási výpadovka ven z Ústí. A my víme, že je sakra dlouhá. Míjíme první občerstvovačku, ale zatím se běží docela dobře, tak se jen polijeme a běžíme dál. Vodič na 1:40h se drží vedle nás.

6 – 8km – bohužel velmi rychle se karta obrací a po cca 500m jdou vodiči do vedení a já se snažím držet alespoň za nimi. Jsem zase v úseku, který mi nechutná. Šestý kilometr totiž značí, že jsme na začátku Spolchemie, což je chemický areál. A proto ten zápach. Je mi z toho lehce nevolno, takže se snažím běžet, seč mi síly stačí. Tímto utrápeným tempem se mrcasím až skoro k 8. kilometru, který je alespoň trošku lepší, protože už to není úplná rovina, ale jsou tu i zatáčky. To mě na chvíli zachraňuje!

9 – 11km – po malé smyčce se dostáváme cca do půlky závodu. Devátý km uteče jako voda, jelikož je to jen kličkování ulicemi, což mi docela vyhovuje, jelikož se nesoustředím na samotný běh. Najednou je přede mnou předávka a já vím, že to už je 10. km. Tempo se malinko zvedne, ale jen do chvíle, než opustíme předávku, a tím i spoustu lidí, která fandila. Jakmile jsme jim zmizeli z dohledu, tělo zase začalo bojkotovat ten můj slavný běh 😀 Radek se mě snaží držet v tempu, ale nějak mi to nejde. Na vodiče už ztrácím cca 10-15metrů.

12 – 14km – dobíháme cca 11. kilometr, který se táhne areálem Spolchemie, když tu náhle pocítím nový příval energie běžet. Odér z chemičky je pomalu za mnou, tak je možné, že se tělo zase nastartuje! Vybíháme ulicí Brněnskou, kterou už známe. Ta navazuje na Pařížskou, kterou jsme běželi na začátku. Tady už se začínám chytat a vodiče stahuju na cca 3-5metrů! Začínám z toho mít zase dobrý pocit. Možná je to i tím, že se cesta stočila mírně do kopečka. Probíháme občerstvovačkou, která už nás vede z kopce dolů k mostu. Tempo zase povolujeme, seč to jen jde. Dobíháme opět k našemu známému kruháči a teď už víme, že nepoběžíme vpravo ale vlevo. Naše cesta začíná na 14km!

15 – 18km – právě jsem se dostal do fáze, kdy už mi ten běh tak nevadí a užívám si běh podél vody mimo město. Konečně můj úsek. Moc dobře jsem si vzpomínal, jak v tomto úseku ožívám 😀 a bylo tomu i dnes. Radek nastavil tempo a já se ho konečně chytám. Ne jako tonoucí se stébla chytá, ale jako rovnocenný parťák! Hip hip hurá 😀 . Vodiče jsme dohnali a konečně máme pocit, že budeme vést my a ne oni. A přesně tak se stalo. Někde u 17km se vodiči baví, že musí trošku zpomalit, že mají čas. To se nám ale nechtělo, takže vodiče opouštíme a šlapeme dál sami. Tempo držíme výborné, nohy fungují, co víc si přát! Jdeme tedy na to!

19 – 20 km – Po 18km přebíháme kruháč a víme, co nás čeká do konce závodu. Víme, že trať teď půjde malinko z kopce, takže tempo ještě více ženeme. Na můj vkus už docela brzy, jelikož nám ještě cca 2,5km zbývá, ale co už. Počasí, tempo, tělo, vše nám hraje do karet. Míjíme naší zdravotnickou zatáčku a už jsme na nábřežní rovince, která nás táhne až k mostu. Zde mi cca v půlce dochází, že jsme to napálili relativně brzy, tak trošičku zpomaluji, ale jelikož most se blíží, rychle si to rozmýšlím a držím tempo s Radkem. Ten si běží jakoby nic, na pohodičku. Ale jelikož vyloženě netrpím, zvládám to taky. A je to tady! Nás pověstný most. Posledních 800m před námi.

Trošku složitější výběh na most, ale už se běží dolů pod most. Tam teprve čeká ten správný finish! 400m do cíle, z toho tak 300m do menšího kopečku. Tím už si ale radost zkazit nedáme a tempo držíme až do konce. Tam ještě na koberečku zrychlujeme a náš čas se zastavuje (pro mě) na neuvěřitelných 1:38:58!!! Což je mnohem lepší čas, než jsem chtěl běžet a než jsem čekal. Je to skoro o 4min rychlejší čas, než když jsem tu běžel poprvé. Což není špatné! Takže spokojenost!!! 😊

Po doběhu se moc nezdržujeme a valíme zpět k autu. Což je opravdu vydatný kopeček nahoru. Po doběhu, kdy jsou nohy jalové, to chcete 😀 . Nevadí…

Každopádně běh jsme si náramně užili, teplota byla ideální a běžecky to také nebylo úplně špatné, takže dnešní závod hodnotíme velmi kladně! Ačkoliv to nebyl náš oblíbený půlmaraton, nakonec jsme si ho dnes užili. Teď se musíme vrhnout na další výzvu a tou je Excalibur race Helfštýn, kam se jdeme zúčastnit hned 3 závodů během 24h! Challenge accepted 😊

Vaši bratřijaksepatří.cz