Běh pro nadaci Olgy Havlové

26. 09 2020

Zdravíme své fanoušky a přátele,

máme tu další report ze závodu, který je ale trošičku jiný, než byl ten poslední. Není to závod o ,,umístění“, ale běh pro dobrou věc. Konkrétně se jednalo o běh pro nadaci Olgy Havlové. Běh se konal ve čtvrtek v oboře Hvězda – kousek od Ladronky.  A i když jsme měli ztížené podmínky, tak jako všichni, díky korona krizi, museli jsme dodržovat přísná opatření. Rozestupy, roušky apod.

Ale ani to nás od závodu neodradilo. Říkáme sice neodradilo, ale tělo mělo jiný názor, a 3 dny po maratonu na Slapech by nejraději zůstalo doma a odpočívalo. Ale my jsme řekli NE! Jde se makat!

Šetřit se můžeme v důchodu, teď musíme vyběhat nějaké ty penízky pro nadaci. A za to to prostě stojí, no pain, no gain. Aneb nejsme přeci žádná másla…

Proto jsme se rozhodli, že nepoběžíme naší standardní rychlostí, ale dáme si to na ,,pohodičku“ s mamkou. Takže krásných 10km po boku mamky jako vodiči a podporovatelé. Chápeme, že z pohledu mamky to byla spíše buzerace, ale doufáme, že si to i tak s námi užila 🙂 My si alespoň trochu odpočineme. Aneb aktivní odpočinek musí být.

První kilometry šly trošku ztuha, nohy se do toho pak ale přeci jenom dostaly. A nějak to šlo. Ale to už malinko předbíhám. Vraťme se ještě na začátek, jak to vlastně celé začalo….

Bylo krásné čtvrteční odpolední počasí, když jsme se vydávali od Ladronky pěšky do obory Hvězda. Nebylo ani teplo a ani zima, takže ideální počasí na běh. Jen malinko dusno, takže se člověk potil jako prase. V samotném běhu to člověk stejně nevnímá.

Celá cesta půlkou parku do centra dění nám zabere pár minut. A jako vždycky jdeme skoro na poslední chvíli. Prostě naše klasika 😀 . Po pár minutách už jsme ale v aréně, která se nám zdá trochu menší než posledně. A není se čemu divit. Spousta závodníků se zalekla korony a nechtěla riskovat, tudíž účast byla o trochu slabší než loni. I tak se ale později podařilo vybrat téměř 250 000,-Kč! Což je poměrně slušná částka za cca 300 běžců.

Po zhlédnutí arény jsme si odložili věci do úschovny a vydali se na start. Tam jsme se připravili jako skupinka, která poběží spolu, a čekali na start závodu. A ten se neomylně blížil. 3, 2 , 1…

Je to tedy! Vybíháme vstříc našemu 4 kolovému osudu, s mamkou po boku. Jeden okruh má totiž cca 2,5km. Pro mě osobně to je šílené, jelikož nemám rád okružní běhy, mamce to ale zcela vyhovuje. Už jen fakt, že se to běží v oboře, kde je to jedna velká rovinka a žádný kopec, je pro mamku úleva. Já v tom takovou úlevu nevidím, ale jelikož tento závod jdeme vyklusat, smířil jsem se s tímto faktem a nic nenamítám.

Vbíháme tedy do prvního okruhu, který máme klasicky nejrychlejší. Stahujeme tedy tempo a snažíme se držet mamky tempo kolem 6min na km. Za námi se začíná tvořit menší hlouček, jelikož si ostatní myslí, že jsme vodiči 😀 , to ale nevadí a táhneme i je. Bohužel tato skupinka se od nás po 1. kole odpojuje, jelikož běžela štafetu, takže se s nimi loučíme a vbíháme do druhého kola.

Druhé kolo je takové to nejkrizovější, kdy se do toho člověk teprve dostává. To platilo i u nás. Teprve jsme se do toho dostávali. Ale jelikož je cíl dát to do hodiny, musíme makat dál a nepolevovat. Před námi i za námi nikde nikdo. Kde všichni jsou???

Po odběhnutí druhého kola vbíháme do třetího a hle, konečně spatřujeme další běžce nebo běžkyně. Bohužel ke konci kola zase zjišťujeme, že to byl další štafetář, který už bohužel sprintuje do cíle, takže se ho nemůžeme držet, aby měla mamka nějakou motivaci na doběhnutí předchozího běžce. Nevadí. Končíme 3. kolo a jdeme do finiše!

Poslední kolo je tady! V dáli před sebou vidíme mladou gazelu s dlouhýma nohama. Říkáme mamce, že tu prostě musí dát. Celé 4. kolo jsme ji dobíhali, a ačkoliv i místem šla, doběhnout se nám ji nepodařilo. Ale o to tady nešlo. Šlo o to splnit čas a to se nám podařilo! Výsledný čas se zastavuje kolem 56min, takže spokojenost může být na místě. Po tak dlouhé době volna je to poměrně slušný čas. My jsme spokojeni, doufáme, že mamka také 🙂 ….

Po doběhnutí do cíle si uděláme tradiční fotku, sebereme si saky paky a valíme domů regenerovat. Přeci jenom start byl v 6h odpoledne ve všední den a všichni musíme jít další den do práce, takže není čas ztrácet čas.

Závěrem musíme zase říci, že samotný běh jsme si užili, jen nás mrzí, že díky opatřením nebyly občerstvovačky, a kdybychom běželi na čas, tak asi umřeme žízní 😀 . Nevadí, tak zase příště. Budeme se těšit

Vaši Bratřijaksepatří.cz

Sledujte nás na sociálních sítích! 🙂

Komentáře