Excalibur race Helfštýn – noční, SKY+HELL 2022

Zdravíme naše fanoušky,

máme tu další report, tentokrát se Vám hlásíme z Helfštýna! Je to pro nás sice daleko, ale co bychom pro tým Excalibur race neudělali 😀 Navíc ta nádherná scenérie kolem hradu a hrad samotný, to si přece nemůžeme nechat ujít!

Přijíždíme tedy už v pátek někdy kolem 7h večer, jelikož nás čeká první noční Excalibur race závod. Už teď se na něj těšíme, protože běžet v noci na hradě jen za světla čelovek, kdo by nechtěl. Navíc hrad je krásně osvícen, což se nám velmi líbí! Ale jelikož nemáme moc času nazbyt, musíme se rychle převlékat a šup na rozcvičku. Mezitím si stihneme v autě ještě rozbalit věci na spaní a jde se!

Čelovky nasazeny, rozcvičeno, rozběháno a jde se na start! Připravujeme si čipy a už na startu vidíme, že nás bude čekat ježek v kleci. No co, není nač čekat. Pouštím se do boje. Čipujeme a jedéééééééééééééém!!!

Hbitě skáčeme na pentagon a točíme a točíme. Jsme na konci a pouštíme se rovnou dolů ze stráně, kde běžíme hradním příkopem nahoru k věži. Vydrápeme se z příkopu a běžíme do podhradí, kde si ještě stihneme vzít 20kg pytlík a oběhneme si menší okruh.

Pak už ale následuje cesta do samotného hradu. Vbíháme nádvořím přímo do hradu, kde nás čeká spouuuusta schodů, takové to běhání nahoru a dolů. Běžíme i po hradbách, což je super zážitek. Až do té doby, než zjistíme, že z hradeb se také sbíhá dolů do malých dvířek, do kterých máme skoro problém se trefit 😀 V té rychlosti jsme tam málem nechali hlavy, protože dvířka byla opravdu maličká. Naštěstí jsme to zvládli, takže jsme pak rovnou upalovali dolů ze schodů.

No, a to byl celý hrad, prosvištěli jsme jím jak draci, a už jsme byli zase venku na nádvoří, odkud jsme si to zamířili ven za hradby, odkud už nás cesta směřovala mimo hrad. Podél hradeb tedy běžíme dolů ze stráně, kde za chvilku narážíme na další překážku a tou je takový ten poloviční weaver.

Prolezeme jím jak žížaly a pokračujeme dále dolů. Teď už začíná jít pomalinku do tuhého, protože v lese není moc vidět a co si budeme povídat, naše čelovky nejsou nejsilnější 😀 navíc nebyly bychom to my, kdyby se nám něco nestalo. Radkovi v půlce stráně přestane svítit čelovka, ač jsme do ní dávali nové baterky. Takže ta pravá výzva začíná, neboť mu musím svítit a nemůžu se stíhat dívat pod nohy. A při prudkém a rychlém seběhu je to doslova o držku! 😀

S velikým štěstím dobíháme k nízkému podlézání, kde jsou kulatiny na sebe kolmé a člověk pod nimi musí prolézt bez doteku země. To zvládám o něco rychleji než Radek, tak mám alespoň chvilku mu posvítit na cestu. Během pár vteřin už jsme zase na cestě do lesa, kterým běžíme dolů ze stráně, kde se jen modlíme, abychom se nepřizabili. S jednou čelovkou je to ten pravý boj! 🙂

Po asi 5min už jsme téměř dole pod hradem na louce, kde nás čeká asi nejobávanější překážka nočního runu. A tou je hod oštěpem! Určitě si dovedete představit, jaké je to na cokoliv házet ve tmě. My měli to štěstí, že jsme na oštěpu měli 2 pokusy na světlý balík a 3 pokusy na černý balík. Já si zvolil ten světlý. Házím a na poprvé trefuji suverénně střed balíku! To Radek takové štěstí nemá a první hod mu vůbec nesedne. Jelikož házel dalo by se říct poslepu, tak se to dalo pochopit. Na druhý hod už jsem mu svítil, ale oštěp skončil kousek před balíkem! Začínalo se nám tady tedy zadělávat na drama!!! 😀 Naštěstí 3 hod už našel svůj cíl, byť to bylo jen tak tak.

S úlevou tedy opouštíme stanoviště pro hod oštěpem a opět míříme do lesa. Tentokrát už ale ne dolů, ale zase směrem nahoru k hradu. Krpálek je to pěkný, ale zatím je sil dost.

Vyšplháme se na kraj silnice, přeběhneme ji a míříme si to podél hradeb nahoru. Na vrcholku nás čeká nošení břemene – kamenu. Bereme si tedy každý svůj šutřík a pokračujeme okruhem, který byl pro tuto překážku stanoven. Za chviličku jsme hotoví, takže se svého břemene zbavujeme a běžíme opět podél hradeb dolů do lesa.

Naštěstí přeběh podél hradeb nám osvětluje měsíček, tak to ještě jde. V lese opět bojujeme s jednou čelovkou, dokud nedoběhneme k další překážce, kterou je nebull. Já volím cestu vrchem, Radek spodem. Časově to zvládáme cca na stejno, takže v tom asi není takový rozdíl. Míjíme občerstvovačku, jelikož na tak krátkém běhu nechceme ztrácet čas a pokračujeme k další překážce, která je na dohled.

Tou je balančka. Přechod kulatin. Rozebíháme se na ni a už jsme nahoře. Tam já trošku chaoticky manévruji, zatímco Radek si to jde úplně na pohodu. Seskakujeme a míříme si to cestou do lesa. Následuje asi tak kilometrová běžecká pasáž, kterou si docela užíváme a cítíme, že už se skoro začínáme rozebíhat 😀

Náš večerní běžík lesíkem nám ale naruší přeběh silnice na louku, na které stojí další 3 překážky, které musíme zdolat. Začínáme kombem, které stojí většinou na konci závodu, ale dneska je umístěné na trati. S ledovým klidem zvládáme, jelikož únava se zatím nedostavila a síly máme ještě dost. Následuje druhé kombo, které také zvládáme ukázkovým stylem.

Třetí překážka je novinka, kde musíme pomocí madel s háčkem přelézt desku, ve které jsou výřezy. Dnes už jsou pravidla jiná, než byla v Opatově, kde byla tato překážka poprvé. Můžeme jít jakkoliv, a ne po každé díře, také volíme vlastní techniku. To je samozřejmě ulehčení, takže to zvládáme ještě rychleji než v Opatově.

Poslední překážka, kterou vidíme, je ručkování pomocí kruhů přes kolíky. To už je jen taková třešnička na dortu po těchto překážkách. Užíváme si to, protože víme, že už se blížíme do konce a navíc víme, že už nás čeká pouze výšlap nahoru do hradu. Zdoláme ji a už si to štrádujeme lesem nahoru do hradu.

Po pár minutách funění už jsme opět na silnici, kterou přejdeme, přelezeme jednu menší překážku a už jdeme podél hradeb na nádvoří. Tam přecházíme ještě do běhu, abychom dodrželi naše motto: ,, Finish strong“! Dobíháme k předposlední překážce, kterou je pneuservis. Přitáhneme si pneu, zhoupneme se, přelezeme 3 pneumatiky a jsme na konci. Pak už jen poslední kombíčko a jsme v cíli!

Musíme říct, že jsme si tento noční běh velice užili a že se nám to líbilo! Běh hradem byl kouzelný! Ve finále se nám podařilo i zvítězit s docela pěkným náskokem. Teď už ale musíme jít regenerovat, vždyť nás zítra čekají další 2 závody a my víme, že to bude náročné. Navíc chceme dosáhnout poprvé na tripple vítězství! Takže motivace je veliká. Teď už ale následuje chvilkový odpočinek v autě a zítra ráno v 9 opět na start 😊

Ráno náš čeká závod HELL, který je nejdelší, ze všech 3. tratí. Trať je skoro stejná, jen delší o běžecký úsek dole pod hradem. Je to stejné, jako minulý rok. To samé u trati SKY. V obou tratích jsme naštěstí 100%, takže bez handicapů dokončujeme obě trati. Třetí závod v řadě už byl poměrně náročný, ale u obou závodů se nám podařilo získat 1. místo. Tím jsme si splnili naše přání, zvítězit ve všech 3 závodech a získat tak TRIPPLE!!! 🙂 

S velkou spokojeností, ale i únavou, odjíždíme domů a těšíme se na příště!!