Gladiátor race Praha 2018

20. 10 2018

Zdravíme své fanoušky,

uplynul další týden a máme tu další report ze závodů. Dneska jsme nemuseli nikam moc daleko vyrážet, protože se závod konal v Praze – konkrétněji na Černém Mostě v parku Čihadla. Vyrážíme tedy až kolem 9:45, protože startuji až v 11:20 cca. Času je tedy hodně. Bohužel Praha je Praha, takže dopravním komplikacím se nevyhneme. Naštěstí se jako Pražáci umíme pohybovat po zkratkách a objížďkách, takže to zvládneme kulantně vyřešit. U Fashion Arény zvolíme chytrou únikovou cestu, která nás v pohodě a včas zavede na místo určení.

            Přijíždíme tedy k parkovišti, které je bohužel úplně plné. Nám se s trochou drzosti podaří zaparkovat přímo jako VIP nedaleko startu! Štěstí stálo při nás. Beru tedy věci a jdu hledat registrace. Vydám se sice špatným směrem, ale zase potkávám kamaráda, s kterým pokecám a navede mě správným směrem. Dáme ještě řeč, a poté se rozcházíme, protože potkávám spoustu starých známých – viď Veru? 🙂 …

            Uděláme pár fotek ještě před startem a jdeme se podívat po areálu. Spousta překážek je viditelná už ze startu. V dáli vidíme tedy Insert your pin (kolíky), podlézání auta, jedna nová překážka, velká stěna, weaver, monkey bar, střelba z laserové pušky, balanc, AIX stěna atd. Když jsme šli dále, viděli jsme i šplh po laně a přelézání kontejneru. Tudíž spousta věcí byla na startu nebo ve finiši.

            Po zhlédnutí překážek se jdu už rozcvičovat, protože můj čas se blíží. Dám si pár rovinek, protáhnu se a jdu do koridoru. Zde si nechám napsat číslo na ruku a jdu k časomíře. Připravuji si čip, který mám na ruce, a už je to tady. Startuji…

            Sotva udělám pár kroků, už mě čeká 1. překážka. Tou je zvednutí barelu pod bradu. Činím tak a přesouvám se posléze hned k další překážce, kterou je monkey bar. Začíná se úchopem na destičce a poté se míří na kruhy. Kruhy jsou trošku klouzavější, než máme my, ale zvládám úplně na pohodu. Uprostřed je ještě jeden proměnný segment, ale ten není těžký (destička s dírami po obvodu na prsty). Dohoupu se na konec, dotknu se posledního segmentu a peláším dál. O pár metrů dál na mě čeká střelba z laserové pušky. Máme 5 pokusů a musíme se 1 trefit do malého terčíku. Při prvním pokusu vůbec nevidím zaměřování ani žádnou tečku 😀 … ani nevím, kam jsem to poslal. V terči to nebylo, takže nic. Nevadí, jdu na 2. pokus. Tentokrát už mi dobrovolník řekne, co a jak, takže už vše pořádně vidím a dávám čistý střed. Odkládám pušku a mířím si to k AIX stěně. Ta vypadala těžce, jelikož jsem viděl spoustu lidí před sebou, jak padají. Opak byl ale pravdou. Beru 2 stěnu a lezu. Za chviličku jsem na konci a bez problémů zdolávám poslední chyt. Tato překážka se mi líbila!

            Začínám nabírat rychlost, když tu náhle musím brzdit, protože před sebou mám balanc, kterého jsem si ani nevšiml. Zastavuji tedy a jdu na to. Balanc se skládá ze tří koleček, která kloužou v kolejnici, a pár kolíků, které jsou v kládě zakomponované. Přejdu kolečka, překračuji na kolíky a už jsem na konci. Překážka není těžká, jen se na ni musí jít v klidu a s rozvahou. Neuspěchat to.

            Opět se dávám do běhu a běžím do stráně, kudy za chvilku vybíhám směrem k lanu. Vbíhám tedy do civilizace na beton a mířím si to nahoru k mostu, kde visí lano na šplh. Zařadím se zde do fronty, která tu je. Naštěstí se po chvilce uvolní jedno lano a s dovolením ostatních se prodírám dopředu. Lano zdolám za pár vteřin, seskakuji a běžím zpět dolů k poli.

            Doběhnu až ke kontejneru, který musím přelézt. Je k dispozici i žebřík, tak toho využívám a za chviličku už skáču dolů do pytlů se slámou. Vylezu z pytlů a běžím do mírného kopečka po polní cestě. Terén se vine mírně vzhůru, ale to netrvá dlouho, protože už se blížím ke konci cesty, takže musím uhýbat vlevo. Běžím kus z kopečka a už zase zahýbám do lesíka. Na jeho okraji na mě čekají 4 pneumatiky, které mám vzít a odnést je po okruhu, který je pro to připraven. Beru 4 a jdu. První kroky mě vedou dolů po svahu. Po pár minutách už se terén ale vyrovnává a já se vydávám vzhůru k místu, kde jsem k pneumatikám přišel. Zbavuji se jich a běžím dál.

            Následuje delší běžecká ,,rovinka“, která je opravdu jen mírně do kopce. Někde ke konci se rovinka změní v louku, na které je pověstná rozhledna, která nás ale bohužel nezajímá, protože kousek před ní stojí šikmá stěna, kterou musíme přelézt. Hned poté následuje vrh koulí, což také není těžké. Poté absolvujeme zbytek běžeckého úseku na kopečku a už sbíháme prudkým svahem dolů. Vbíháme na kamenitou cestu, která nás vede k další překážce. Na dohled máme průchod nad vodou po síti.

            Přibíhám, hupsnu tam, a už jsem na druhé straně. Jdu podél sítě dolů k potoku, kudy se musím přebrodit. Vlezu tam, voda je docela příjemná. Jen mírně zapáchá. Už mám téměř půlku za sebou, když tu vidím další překážku. Pověšená kláda uprostřed, kterou máme přelézt (teda alespoň doufám, že přelézt – a ne podlézt). Přelezu a brodím se dál. Po chvilce jsem na konci a dávám se doprava, kde na mě čeká tahání pneu ve vodě. Beru 3 pneumatiky a hurá do vody. Výjimečně jsem se trefil do lana, které mělo udělané oko. Takže jsem si ho hodil kolem ramen a táhl svoji vahou. Což bylo ve finále mnohem efektivnější a rychlejší. Asi po 100m jsem na konci tahání a vylézám s pneu z vody a táhnu ji zpět na začátek. Tentokrát už po souši.

            Na konci zahodím pneu a přebíhám přes malý mostík a mířím si to na louku, kde uprostřed je špulka, kterou skokem přeskakuji skrz. Zvedám se a pokračuji dále, kde na mě o kousek dál čekají Atlas stones. Beru kouli a obíhám malinký okruh. Zbavuji se koule a běžím dál. Vbíhám na štěrkovou cestu, která se line daleko do dáli. O pár metrů později vběhnu do zatáčky, kde vidím občerstvovačku. Rychle se občerstvím a hned je tu další překážka!

            Překážka od Shybuj.cz, což je zavěšený trámek a v něm jsou kolíky, které se musejí přeručkovat. Beru tu nejvyšší, abych netahal nohy po zemi, a lezu. Jde mi to líp, než bych čekal, takže mám brzy splněno a peláším dál. O kousek dál mě u cesty zpomaluje plazení se pod ostnáčem v potoku. Takové to smrduté bahníčko, ale co se dá dělat. Skáču tam a plazím se jak ve Vietnamu 😀 . Mám hotovo, tak vylézám a chci běžet dál, akorát že po pár metrech je další plazení se. Rychle se proplazím a už jsem zase na cestičce a běžím dál.

            Po chvíli sbíhám z cesty do mírného lesíka, který ale brzy končí. Vyvedlo mě to na louku, kde na mě čekají pneu. Přesněji řečeno – převracení pneu. Jdu k té velké, párkrát ji přehodím a po louce směřuji dál. Louka nebyl zrovna ideální pro běh, jelikož byla dost nerovná a všude byly samé drny. Naštěstí to netrvalo dlouho, protože po pár desítkách metrů se vbíhalo do rybníčka, kterým jsme se museli přebrodit. Jelikož byl mělký, nebyl to až takový problém. Toto následovalo hned 2x po sobě. Poté jsme se na delší dobu vody zbavili, protože jsme vyběhli na polní cestě, která byla zpevněná tvárnicemi. Tudy jsme běželi dobrých pár minut, jelikož to byla opravdu dlouhá rovinka. Když už jsme se ale blížili ke konci, čekalo tu na nás menší zpestření. Museli jsme podběhnout most a vylézt zpět nahoru. Za mostem na nás čekalo skákání přes plovoucí desky, které jsme museli přeskákat tak, abychom nespadli do vody. To se mi povedlo na výbornou, protože jsem si našel parádní techniku. Jednou nohou jsem stoupl na přední část desky a druhou jsem ji srovnal zadní nohou na zadní části desky. A takhle pořád dokola. Přešel jsem téměř ,,suchý“, když pominu nožky.

            Po přeběhnutí mě čekalo ještě jedno plazení pod sítí, které bylo opravdu krátké. Potom už to byl poslední běžecký úsek, kde se běželo z větší části po zabahněném poli. To už byla dávačka, kterou nám zpestřil už jen běh podél elektrického ohradníku, kterého se leckdo dotkl v domnění, že je vypnutý 😀 .Já jsem to raději nepokoušel a od drátu jsem se držel dál. Musel jsem ale běžet pěkným korytem.

            Už se nám pomalu blížit konec, protože jsme slyšeli festivalku. Ještě jednou skočit do malého rybníčku, projít potokem a jsme téměř před závěrečným kopečkem u festivalky. Zde nás zastavuje ale koupačka. A to doslova, protože musíme skočit do ,,jámy“ s vodou, kde jsem ani já nestačil. Skočil jsem tam tak, že jsem myslel, že nevyplavu. Šel jsem slušně ke dnu 😀 . Naštěstí jsem vyplaval a to téměř na druhé straně, takže jsem se rovnou drápal na souš. Za chvilku jsem byl venku a už jsem si to šinul k poslednímu malému kopečku.

            Zde jsem musel chytnout Alpa barel, obejmout ho jako medvěd a obejít s ním okruh. Tahle překážka mi přišla snad nejtěžší, protože jak jsme byli mokří, barel klouzal a špatně se držel. S velkým vypětím sil obcházím okruh a s radostí se ho zbavuji. Odbíhám od něj přes pneumatiky a jdu do posledního mini kopečku směrem k Insert your pin, což jsou kolíky. Přijdu, vydýchám se a jdu na to!

            Ze začátku mi to přijde lehké, ale postupem času zjišťuji, že to tak lehké není. Mám problém kolíky občas zastrčit, jelikož mi tam zezadu vadí tyč, takže tam kolík visí jen tak tak. Téměř každý druhý. Navíc mokré ruce tomu taky nepomáhají. Naštěstí to ale zvládnu a už sbíhám dolů do arény, kde ještě podlézám auto a už jsem na posledních pár metrech.

            Před cílem na mě čekají ale ještě 3 překážka. Tu první neznám a zkouším ji tedy prvně. Tou je nakloněné prkno, které je absolutně vyhlazené a obroušené a člověk se musí přitáhnout jen pomocí paží až úplně nahoru. Nebylo to lehké, ale zvládl jsem to. Tato překážka byla super!

            Druhou překážkou už byl klasický Weaver. Ten už s přehledem dávám a mířím si to k poslední překážce, kterou je velká stěna. Ani se nezastavuji a běžím rovnou. Dávám ji napoprvé a běžím do cíle.

            V cíli dostávám medaili a později zjišťuji, že jsem to zvládl na 3. místo. Nebýt nějakých čekaček, mohlo to dopadnout i líp, ale na druhou stranu jsem tento závod bral už spíše jako trénink na další sezonu, takže jsem vlastně spokojen 🙂

            Po závodě se ještě zakecám s Petrem a už se připravuji na další závod. To samé ještě jednou, ale tentokrát se svými 2 svěřenci, kteří si to poprvé vyzkouší.

NÁSLEDUJÍCÍ DESKRIPCE SE TÝKÁ JIŽ JEN ZÁVODU JUNIORŮ

Jdu se tedy s nimi porozhlédnout po aréně a po překážkách. Snažím se jim u každé překážky, kterou neznají od nás z OCR kurzu, vysvětlit techniku. Poradit jim, jak danou překážku zdolat, kde šetřit síly apod. Projdeme si, co můžeme. Monkey bar bude asi v pohodě, ten mají natrénovaný. Horší bude střelba, tam je to prostě 50 na 50, i když tady je teď 5 pokusů, tak to by snad mohli dát… AIX stěna také není těžká, ale špatná obuv u Abudyho se bohužel později projeví. Matěj to zvládne. Stihneme už jen prohlédnout balanc, kde jim poradím, jakou dráhou mají jít, a hlavně jim říkám, ať jdou rozvážně a nikam nespěchají. To by bylo z ukázky vše a jdeme zpět k aréně se rozcvičit.

            Začneme menším výklusem a poté samotným protažením. Čas je ale neúprosný, takže se musíme jít řadit do fronty na start. A už se to blíží. První závod pro naše juniory z OCR kurzu. Jako první vybíhá Abudy a v zápětí za ním Matěj. Oba zvedají již zmíněný barel a jdou na Monkey bar. Oba s přehledem zvládají – super!

            Přebíhají ke střelbě, kde bohužel Abudy ani jeden z pokusů nedává, což je škoda. Matěj naopak trefuje a míří tak rovnou ke stěně, kterou jsme na začátku rozebírali. Povedlo se a bez chyby pokračuje dál k balancu. Ten už dává jen tak tak, ale má to a to je hlavní! Abudy bohužel kvůli špatné obuvi chybuje na AIX stěně i na balancu, takže ho čekají tresty v podobě trestných okruhů v rakování, což ho na úvod stojí hodně sil. Navíc dohánění Matěje, který je docela rychlý, mu na silách nepřidává.

            Mezitím s Matějem dobíháme k lanu, kde si musí chvilku počkat, jelikož je tu fronta. Naštěstí se po chvilce uvolní jedno lano s uzly a Matěj zvládá. Předtím zkusil dospělácké lano a na to ještě není síla. Odbíháme dolů směrem ke konťákům. Tam se na chvíli rozdělíme a nechám Matěje pokračovat chvíli samotného, jelikož teď následuje delší běžecký úsek a nejsou tam moc těžké překážky.

            Mezitím se přidám k Abudymu, kterého potkávám v úrovni konťáku. Vybíhám s ním také k lanu, kde se objeví stejný problém jako u Matěje. Řešení je pak ale také stejné, takže za chvilku už běžíme zpět dolů. Ten zvládá jak nic a běžíme delším mírně stoupajícím kopečkem vzhůru na kopec.

            V půli cestě nám to zpříjemní přelézání kontejneru a následné seskočení do pneumatik, ale pak musíme zase bušit nahoru. Po chvíli jsme již nahoře a sbíháme dolů do zatáčky k nošení pneu. Tam potkáváme i Matěje, který má už hotovo a chystá se pokračovat dál. Abudy bere 2 pneu a valí si to po okruhu dál. Mezitím ho podporuji, ale vidím, že už nastává krize. Přepálené počáteční tempo a mnoho handicapů na začátek se začíná projevovat ve formě křečí. Se smrtí v očích se zbavujeme pneu a běžíme dál. Občas musíme zastavit, abychom vyklepali nohy, ale jinak běžíme relativně obstojně.

            Po chvíli narážíme na další překážku ve formě stěny, kterou Abudy dává sám, Matějovi se muselo pomoci. Vrh koulí také oba zvládají, Abudy mohl házet klidně na dospěláckou vzdálenost, jelikož tu svoji o hodně přehodil.

            Poté běží z kopečka dolů ke stavení, kde se poprvé objevuje voda, na kterou se kluci rozhodně netěšili. Jdu do toho ale s nimi, abych jim ukázal, že to nic není. Se staženou řiťkou jdou oba vodou k tahání pneu, která jim také nepřijde moc k chuti. Zde se opět přidávám k Matějovi, který už má tahání pneu za sebou.

            Běžíme spolu ke špulce, kterou Matěj spíše přepadává, než přelézá, ale hlavně že to má: D . Následují Atlas stones, které Matěj zvládá bravurně, stejně tak Abudy. Dokonce v takovém tempu, že předbíhají dospělé – super!

            Za chvilku tu je první občerstvovačka, kterou vítá hlavně Abudy. Křeče začínají být horší a horší… Matěj se tu moc nezdrží a hned kouká na další překážku, která je asi nejtěžší v celém závodě. Překážka od Shybuj.cz. Ručkování po kolíkách skrze houpající se kladinu. S obrovským překvapením pro mne oba kluci dávají!

            Odbíhají tedy k další vodě, která je pro ně ještě více šokující. Tím je plazení se pod ostnáčem v bahně a vodě zároveň. S vyděšenými výrazy se do toho pouští a snaží se to co nejvíce urychlit, hlavně aby už byli pryč z vody 😀 . Tohle si musí ale po chvíli zopakovat znovu, ale jelikož už jsou celí mokří, tak už jim to tak nevadí.

            Následuje delší běžecký úsek k převracení pneu. To mají  naučené, takže rychle zvládají a běží k rybníčku, kde je čeká brod. To už je ale pohoda, takže brzy vybíháme na cestičku, která nás vede k aréně.

            Na konci cesty nás čeká podchod pod mostem a přeskakování desek na vodě. To také oba dávají a už se musí zase plazit pod sítí. Pak ale probíhají kolem ohradníku a čeká je poslední koupačka. Musí skočit do vody a dostat se na druhou stranu, kudy musí vylézt. To je pro ně před cílem docela šok.

            Pak už jenom doběhnout pod kopeček, kde následuje nošení břemene – v jejich případě kanystrů, přeběhnout rovinku přes pneu, dostat se na kopeček, kde zdolají kolíky a hurá dolů do arény do finiše.

            Bohužel ani jednomu z kluků se nepodaří kolíky – není síla, jsou mokří, takže padají… Dají si handicap v podobě trestného okruhu a už běží dolů z kopečka podlézt auto. Pak následuje další překážka, která je nad jejich síly a to je vysoukání se nahoru po prkně. Oba tedy dělají hancicap. Weaver už zvládnou a je tu cílová vlna. Matějovi se muselo nahoru pomoci, Abudy ji zvládl sám. Pak už jen pár metrů do cíle a jsme tam! Pro dnešek hotovo! Kluci upocení a vyčerpaní z té zimy a vody se těší do tepla domova. Následuje převlíkání a odjezd domů.

 

Závěrečné hodnocení pro kluky:

Rady, tipy, poznatky, doporučení…

Abudy-

  • Zlepšit vytrvalost, nepřepalovat tempo na začátku
  • Víc rozvahy při balančních překážkách
  • Lépe volit vhodnou obuv a oblečení
  • Nebýt až tak hrrr na začátek, to přijde…
  • Zlepšit sílu úchopu a síly obecně
  • Zapracovat na šplhu
  • Zapracovat na technice překážek – Weaver, prkno, kolíky
  • Hlídat křeče – magnezium, banány, nepodceňovat to
  • Pitný režim / pohyb u občerstvovaček

 

Matěj-

  • Nepřepalovat tempo na začátku
  • Lépe volit vhodnou obuv a oblečení
  • Zlepšit sílu úchopu a síly obecně
  • Zapracovat na šplhu
  • Zapracovat na technice překážek – Weaver, velká stěna, prkno, kolíky
  • Pitný režim / pohyb u občerstvovaček

           

Komentáře